Studentka se na pekelně dlouhou dobu odmlčela a je si toho vědoma...

Ne, že by neměla co říct, to se jí nestává, ale právě že měla na srdci tolik věcí, že by nestíhala psát. Studentka se totiž stala studentkou vysoké školy a natolik se jí změnil život a začala prožívat tolik nových věcí, že nevěděla, kde začít, aby se s tím tady podělila.

Nevím, jestli sem budu ještě psát nebo ne, uvidím, každopádně možná příjde opět zlom, kdy se budu chtít o svůj život a myšlenky dělit s anonymním davem a pak tohle bude pravděpodobně místo, kde se tak stane.

Prý stačí vzít si dobu, kdy jste s panem "jo, to je ON" chodila, vydělit ji dvěma a získáte čas, který budete potřebovat k tomu, aby jste porozchodovou situaci zvládla zharmonizovat opět do normálu. Já vám nevím, jestli to není kec. Chápu, že se z týdení záležitosti dostanete max. do čtvrtka, ale nedokážu si představit, jak to může fungovat v dlouhodobých vztazích. Znamená

Věčné dilema těch, co se rozešli. No, spíš těch, co se rozešli před nějakou dobou. Vyspat se či nevyspat s ex? Je to otázka, která většinou vyvstane, pokud po předchozím vztahu nemůžete natrefit na Pana Nového nebo novou Slečnu Dokonalou. Někdy je rychle zamítnuta. Striktně a bez diskuze, ať už jsou důvody jakékoliv, ale někdy... někdy je to otázka více než aktuální. Jsou chvíle, kdy neprahnete

Jak prožíváte lásku? Ono je něco tak neuvěřitelně křehkého, že doteď se mi tomu nechce věřit. Předpokládám, že o tom nemusím vyprávět, že každý si nějakou prožil. Ať dlouhodobý vztah nebo spíš úlet, ať opětovanou nebo jednostrannou, ale každý ví, o čem to je.

Když jsem byla na počátku puberty, strašně mě zajímalo, jak jako poznám, že přišla láska a každý "dospělý" mi tvrdil, že

Trošku se divím, že tohle ještě čtete, když na vás autorka tak dlouho kašlala a nenapsala se žádný článek. Ale mám na to vysvětlení. Ve škole začalo přituhovat a bylo třeba se opravdu začít učit. Takže nastal tvrdý boj. Ze začátku se mi do toho za mák nechtělo, protože dokud nejde opravdu do tuhého, nejde o nic, a tak jsem si hezky užívala velkých pauz mezi učením, které byly klidně i hodinové,

Ajajaj... Fíha, už se nám blíží konec února. No, normálně by mě to taky nestresovalo, ale letos... letos - to je jiná. Do konce února musejí být poslané přihlášky na VŠ a co hůř, už zbývají necelé 3 měsíce do maturity. Tfuj tajbl! Jestli se už cíleně učím? Tak to tedy vůbec ne. Je toho i tak dost a lenost zatím vždy vítězí. Mně prostě dokud neteče do bot a nejde o krk, tak se nedokopu. Sice

Prej budu maturovat. Fajn, to se ke mně už tak nějak doneslo. Musím se učit, musím si vybrat vysokou, musím být úspěšná, musíš, musím, nemusím.

Chápu to. Chápu, co mi tím chcete říct a jsem si toho plně vědoma. Dávno jsem se k maturitě přihlásila a ač s velkým úsílím, tak jsem se nakonec rozhodla z čeho budu maturovat, ale výběr té vysoké... No, abyste to pochopili. Vaše milá studentka

Tak vás vítam v novém roce. Prožíváte to nějak? Myslím tu změnu z 8 na 9? Já teda moc ne. Nechápu ty několikahodinové přípravy na Silvestra a bujaré oslavy. Ani předsevzetí na Nový rok, ale tak co už, že? Každý jsme nějaký.

Už dlouho jsem vám sem nic nenapsala a tak si říkám, jestli sem někdo vůbec ještě chodí, ale zdá se že ano. Což mě těší. Neozývala jsem se, protože jsem přestala mít

"Já dělám svoje věci a ty zase svoje. Nejsem na světě proto, abych žil podle tvých očekávání a ty nejsi na světě proto, aby jsi žila podle mých. Ty jsi ty a já jsem já. A pokud se náhodou potkáme, bude to krásné. Pokud ne, nedá se nic dělat." Fritz Perls

A má pravdu! Čím jsem starší tím víc si začínám myslet, že je opravdu daný čas, který máme s určitou osobou prožít. Čím jsem

Zdarec čtenáři. Jsou-li tady ještě nějací....

Hrozně se stydím za to, jak vás poslední 2 měsíce až nesnesitelně zanedbávám, a tak vám sem občas hodím aspoň recept na další rychlo jídlo nebo nějakou tu písničku, co mi momentálně dobíjí baterky. Ale nic nepíšu, co? Ostuda! Fuj, fuj, fuj.
Ale teď je toho vážně hodně. Ples, maturita a hlavně výběr a dostání se na vysokou. Je to prostě