Trošku se divím, že tohle ještě čtete, když na vás autorka tak dlouho kašlala a nenapsala se žádný článek. Ale mám na to vysvětlení. Ve škole začalo přituhovat a bylo třeba se opravdu začít učit. Takže nastal tvrdý boj. Ze začátku se mi do toho za mák nechtělo, protože dokud nejde opravdu do tuhého, nejde o nic, a tak jsem si hezky užívala velkých pauz mezi učením, které byly klidně i hodinové, ale dny se rychle přechylovaly a on už vážně čas na nějaký net nebo volnočasové aktivity nebyl. Jelo se na 100% od rána téměř zase až do rána. Stálo to zas ale zato. Úspěch se dostavil! Takže teď si užívám volna a přemýšlím, co bude dál...
A vám děkuju, že se ještě obtěžujete sem přijít, protože si toho všímám a vážím!