Ajajaj... Fíha, už se nám blíží konec února. No, normálně by mě to taky nestresovalo, ale letos... letos - to je jiná. Do konce února musejí být poslané přihlášky na VŠ a co hůř, už zbývají necelé 3 měsíce do maturity. Tfuj tajbl! Jestli se už cíleně učím? Tak to tedy vůbec ne. Je toho i tak dost a lenost zatím vždy vítězí. Mně prostě dokud neteče do bot a nejde o krk, tak se nedokopu. Sice

Prej budu maturovat. Fajn, to se ke mně už tak nějak doneslo. Musím se učit, musím si vybrat vysokou, musím být úspěšná, musíš, musím, nemusím.

Chápu to. Chápu, co mi tím chcete říct a jsem si toho plně vědoma. Dávno jsem se k maturitě přihlásila a ač s velkým úsílím, tak jsem se nakonec rozhodla z čeho budu maturovat, ale výběr té vysoké... No, abyste to pochopili. Vaše milá studentka

Tak vás vítam v novém roce. Prožíváte to nějak? Myslím tu změnu z 8 na 9? Já teda moc ne. Nechápu ty několikahodinové přípravy na Silvestra a bujaré oslavy. Ani předsevzetí na Nový rok, ale tak co už, že? Každý jsme nějaký.

Už dlouho jsem vám sem nic nenapsala a tak si říkám, jestli sem někdo vůbec ještě chodí, ale zdá se že ano. Což mě těší. Neozývala jsem se, protože jsem přestala mít

"Já dělám svoje věci a ty zase svoje. Nejsem na světě proto, abych žil podle tvých očekávání a ty nejsi na světě proto, aby jsi žila podle mých. Ty jsi ty a já jsem já. A pokud se náhodou potkáme, bude to krásné. Pokud ne, nedá se nic dělat." Fritz Perls

A má pravdu! Čím jsem starší tím víc si začínám myslet, že je opravdu daný čas, který máme s určitou osobou prožít. Čím jsem

Zdarec čtenáři. Jsou-li tady ještě nějací....

Hrozně se stydím za to, jak vás poslední 2 měsíce až nesnesitelně zanedbávám, a tak vám sem občas hodím aspoň recept na další rychlo jídlo nebo nějakou tu písničku, co mi momentálně dobíjí baterky. Ale nic nepíšu, co? Ostuda! Fuj, fuj, fuj.
Ale teď je toho vážně hodně. Ples, maturita a hlavně výběr a dostání se na vysokou. Je to prostě

Uznávám, že je to až ostuda, jak strašně dlouho jsem se vám neozvala. A taky se za to pořádně stydím, ale ono opravdu není pořádně kdy. Naposled jsem vám psala o prázdninách, že se chystám na svou 2. letní brigádu a že se ozvu co a jak, takže opožděně podávám info. Byla to opravdu nuda za mizerné peníze. Mým údělem bylo sedět v malém krcálku - krámku, na malinkaté stoličce a čekat, jestli někdo

Už jsem se s vámi delší dobu nepodělila, co je nového. Od posledního příspěvku se nic převratného neudálo, snad jen:
1. zvládla úspěšně uzavřít další ročník - a musím říct, že to dopadlo lépe než jsem čekala.
2. stihla jsem 2týdenní dovolenou u moře. Jelo nás 5 + 1 prcek, takže o zábavu nouze nebyla.
3. no a po

Ač nevím, jaké bylo dnešní seskupení hvězd, tak přišel okamžik, kdy jsem přemohla vlastní strach a nejistotu a i když mě dnes má drahá polovička (narozdíl od včerejška) nepřemlouvala, ať jdu jezdit, tak jsem šla. Dobrovolně. Téměř dobrovolně. Musím vám říct, že sehnat vhodný "flek" pro první jízdu je nesmírně těžké. Musíte pamatovat na to, že by to asi neměla být ta nejfrekventovanější

Zapište si do diáře dnešní den! Je ojedinělý. Kvůli čemu? Je to malé, je to růžové a je na tom moje fotka. Chápu váš děs v očích, ale slibuju, že řidičského oprávnění budu užívati nanejvýš svědomitě a se vší opatrností.
Přiznávám, že první problémek nastal hned pár minut po tom velkém přírůstku do rodiny a to, že v mé dokladovce na něj prostě nebylo místo. Je tam spousta více