A je to tu. Jo jo, už je to tak a bohužel to jinak asi nebude. Za 3 týdny dělám závěrky. No testy jakž takž dávám, málokdy se stane, že bych nesplnila ani min. počet, ale techniku a vyhlášky jsem ještě ani neviděla. Budu muset hodně zapracovat, abych šla připravená. Blby je, že navíc teď každý šílí ve škole, protože se blíží (podle mě bezvýznamné) třičtvrtěletí. To je samá velká

Už dlouho jsem ji chtěla vyzkoušet, ale jaksi jsem pořád nenacházela odvahu zajít tam a zeptat se co a jak. Rozhodly až mé narozeniny, kdy jsem dostala permanentku právě do solné jeskyně. Už minulý týden jsem si zarezervovala místo a dnes nastal ten den. Den odvahy. Přišla jsem o 5 minut dřív, tak jak píší na svých internetových stránkách a hned se mě ujala mladá slečna na recepci,

Žasnu. Kolikrát něco týdny až roky nejde a pak se najde chvilka - správný okamžik - a jde to. Najednou... Určitě to každý znáte z domova. Ale tady vše klape jako švýcarské hodinky. Sotva se zmíním, že by se něco dalo udělat jinak, dalo by se to zlepšit, zdejší pohotový administrátor se má hned k činu.
Myslím, že nebudu mluvit jen za sebe, když napíšu: DĚKUJEME.

Teprve dnes jsem si všimla takové maličkosti...

Rozhodla jsem se vám přihodit další recept a chtěla ho dát do veřejné rubriky. Ale do které?! Pro tento účel jsou tady 2: Jídlo, recepty a Vaření, recepty. Proč?

Myslím, že by nám zde zcela stačila jedna... Co si myslíte vy?

Děkuji za názory v anketě, rubriky jsou už sloučeny.

Začalo mě to bavit! Myslím jako ježdění. Odstranila jsem ty největší mouchy, jako je nezastavování na STOPce a celkové přehlížení značek a teď si vesele pluju po českých silničkách. Jakž takž mi to jde, i když neříkám, že by to nemohlo být lepší, ještě nějaké malé mušky na vychytání jsou, ale jsem v půlce jízd, tak věřím, že do konce se to srovná. V normálních hodinách nic moc, videa

Vím, nikde ani vločka sněhu, na každém kroku trsy sněženek a krokusů a Studentka si jede na hory. No jo, jenže já to mám naplánovené už přes měsíc a kdo by čekal, že zas bude nijaká zima? Loni byla nulová, tak jsme čekali, že letos bude opět pořádná a ono nic. Člověk si chce jít zalyžovat, zkusit co zapomněl a co ještě zvládá a nemá kde. No uvidíme, prej se ještě někde na úplných vrcholcích lyžovat

Pocítila jsem potřebu všem chlapům ve svém okolí dokázat, že mé poznámky o špatnosti jejich jízdy, byť z pozice spolujezdce, nejsou scestné a tak jsem se pustila do dalšího studia. Tentokrát silničního provozu. Sice jsem autoškolu plánovala na později, ale poté, co k nám vtrhnul majitel autoškoly, že právě dnes

Díkybohu, že už je sobota. Žalostně jsem se potřebovala vyspat dosyta a načerpat energii na zdolání zákeřné rýmy. Ano, pánové, té hrůzostrašné nemoci, kdy vás bolí hlava a svalstvo celého těla, kdy máte místo nosu vodovodní kohoutek a kapesník se stává vaším nejlepším kamarádem. Tak přesně takovou rýmu se snažím už 2. víkend poslat do háje. Sice bych měla možná ležet a mít klid a